Technickoekonomické atributy stavebních objektů

Technickoekonomický atribut stavebního objektu

Číselník v ISÚI/RÚIAN

Definice technickoekonomického atributu stavebního objektu

měsíc a rok dokončení

datum ve formátu XX.YY.ZZZZ

pozn.: V ISÚI je zavedena kontrola, která neumožňuje zadat budoucí datum.

U staveb dokončených po 1. 1. 2018 uveďte jako datum dokončení:

- datum vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí (v případě budov podléhajících kolaudaci) nebo

-           datum dokončení stavby uvedené ve formuláři „Žádost o přidělení č.p./č.ev.“ (v případě číslovaných budov, které nepodléhají kolaudaci) nebo

-           datum dokončení stavby uvedené ve formuláři „Ohlášení dokončení stavby“ (v případě stavebních objektů bez č.p./č.ev., které nepodléhají kolaudaci, ale vyžadují stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu), případně datum uvedené ve formuláři „Prohlášení vlastníka, že nová stavba byla dokončena“ (v případě stavebních objektů bez č.p./č.ev., které nevyžadují stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu) - dokument lze získat z Dálkového přístupu do katastru nemovitostí.

V případě starších objektů u staveb dokončených:

-           do 31. srpna 1956 se datum dokončení zapíše v souladu s povolením užívání stavby vydané stavebním úřadem podle dříve platných předpisů;

-           v období od 1. září 1956 do 30. září 1976 podle rozhodnutí o povolení k uvedení dokončené stavby do trvalého provozu (užívání), vydané podle § 15 a § 16 vládního nařízení č. 8/1956;

-           v období po 1. říjnu 1976 a pravomocně povolených do 31. 12. 2006 - datum nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí;

-           v období po 1. 1. 2007 do 31. 12. 2017 se zapíše:

-           datum následujícího dne po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamenal ověření splnění podmínek podle § 119 odst. 2 stavebního zákona ve znění do 31. 12. 2017, nebo

-           datum 30. dne od podání oznámení záměru započít s užíváním stavby, pokud stavební úřad rozhodnutím užívání stavby nezakázal, anebo

-          datum písemného souhlasu s užíváním stavby (podle § 120 odst. 4 stavebního zákona, ve znění do 31. 12. 2017), které stavební úřad vydal po odstranění nedostatků, pro které bylo užívání stavby zakázáno;

U stavebního objektu, u kterého se rozhodnutí, kterým bylo povoleno jeho užívání, nezachovalo, zapíše editor poslední měsíc pravděpodobného roku dokončení stavby podle dokumentace skutečného provedení stavby ověřené stavebním úřadem (viz § 12 odst. 1 vyhlášky č. 359/2011 Sb.). Datum dokončení je možné zadat jen v rozmezí od 1. 1. 1886 do současnosti.

V případě staveb v předčasném užívání datum dokončení zapíše editor až po dokončení stavby.

V případě změny dokončeného stavebního objektu (nástavby, přístavby, stavební úpravy) se datum dokončení nemění.

Mobilní dům (výrobek plnící funkci stavby) nepodléhá kolaudaci. Jako datum dokončení při zápisu číslovaného mobilního domu se uvede datum vydání pravomocného územního rozhodnutí, nebo účinné veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující, popř. územního souhlasu, na základě kterého je výrobek umísťován/osazován na parcelu.

V případě stavebních objektů nepodléhajících stavebnímu povolení nebo ohlášení, tzn. těch stavebních objektů, jejichž editorem je obec, se uvede datum dokončení v součinnosti s vlastníkem stavby, např. při přidělení č.p./č.ev. Je možné využít i datum z formuláře „Prohlášení vlastníka, že nová stavba byla dokončena“ získaného z Dálkového přístupu do Katastru nemovitostí. 

Poznámka: Editor by měl zkontrolovat, že byla stavba provedena na základě rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem (územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí).

počet bytů u stavebního objektu s byty

číselná hodnota

(povoleny 4 cifry)

Počtem bytů v budově se rozumí součet bytů, do kterého se zahrnou všechny byty trvale obydlené jako stavebně technické jednotky (tzn., administrativně rozdělený byt se počítá jako jedna bytová jednotka) a dále všechny neobydlené byty i byty uvolněné dočasně k jiným účelům než k bydlení.

Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. 

U stavebního objektu se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci se uvádí počet bytů nula. Jedná se o stavbu určenou pro rodinnou rekreaci nikoli pro bydlení. Naopak u stavebního objektu se způsobem využití rodinný dům by měl být vždy uveden minimálně jeden byt (rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, viz § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.).  

zastavěná plocha

číselná hodnota

(povoleno 6 cifer)

Zastavěnou plochou stavebního objektu se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají.

Informace o zastavěné ploše je jedním z údajů o stavbě v dokumentaci stavby (viz obsah dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb.).

obestavěný prostor

číselná hodnota

(povoleno 8 cifer)

Obestavěný prostor budovy je součet obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části objektu a zastřešení. Obestavěný prostor základů je dán kubaturou základových konstrukcí. Obestavěný prostor objektu a zastřešení je ohraničen vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole rovinou spodní úrovně podlahové konstrukce a nahoře vnějšími plochami střechy.

Informace o obestavěném prostoru je jedním z údajů o stavbě v dokumentaci stavby (viz obsah dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb.).

podlahová plocha

číselná hodnota

(povoleno 6 cifer)

Podlahová plocha budovy představuje celkovou využitelnou podlahovou plochu budovy (vč. půdy). Do této plochy se nezahrnují stavební plochy (např. plochy nosných, dělících nebo jiných konstrukcí – sloupy, pilíře, příčky, komíny).

Podlahová plocha zpravidla odpovídá ploše užitné, která je jedním z údajů o stavbě v dokumentaci stavby (viz obsah dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb.).

počet nadzemních a podzemních podlaží

číselná hodnota

(povoleny 4 cifry)

Součet všech podlaží v budově. Je-li budova podsklepená, pak se započítávají i podzemní podlaží. Pro statistické účely se obyvatelné podkroví (zpravidla u rodinných domů) započítává jako samostatné nadzemní podlaží.

druh svislé nosné konstrukce

-cihly, tvárnice

-kámen

-kámen a cihly

-stěnové panely

-nepálené cihly

-dřevo

-jiné materiály a kombinace

-nedefinováno

-nezjištěno

-kámen, cihly, tvárnice

-monolit

Za nosné zdi se považují ty, které nesou stropy a střechu. Při určování převažujícího materiálu nosných konstrukcí se nepřihlíží k materiálu základů ani příček. Jsou-li nosné konstrukce více materiálů, uvede se převažující materiál.

připojení na vodovod

-s vodovodem

-bez vodovodu

-nezjištěno

Připojením budovy na vodovod se rozumí vybavenost budovy z titulu napojení na vodovod.

S vodovodem znamená, že je budova napojena na vodovod z veřejné sítě nebo na vodovod domácí (ze studny).

připojení na kanalizační síť

-přípoj na kanalizační síť

-vlastní čistička

-žumpa, jímka, septik

-bez kanalizace a jímky

-nedefinováno

-nezjištěno

Připojením budovy na odpad se rozumí, zda má dům domovní přípojku na kanalizační síť (veřejnou), vlastní domácí čističku odpadních vod, žumpu, jímku či septik, nebo zda je bez kanalizace a jímky (přímý odpad do terénu či vodoteče).

Je-li dům napojen např. na jímku výrobního (např. zemědělského) objektu, je uvedena "jímka".

Rozhodující pro vyplnění otázky je likvidace splaškových, nikoliv dešťových vod.

připojení na rozvod plynu

-plyn z veřejné sítě

-plyn z domovního zásobníku

-bez plynu

-nedefinováno

-nezjištěno

Připojení budovy na plyn charakterizuje možnosti využívání plynu a jeho zdroje z veřejné sítě či domovního zásobníku. Veřejnou sítí se rozumí plynovodní síť zemního plynu, případně lokální síť nebo zásobník plynu s rozvodem pro více odběratelů. Plyn zavedený z veřejné sítě - jeho spotřeba se zaznamenává plynoměrem.

Za zdroj se nepovažují tlakové lahve na propan-butan, v těchto případech je budova "bez plynu".

Není rozhodující, zda se plyn skutečně v budově spotřebovává.

způsob vytápění

-centrální domovní

-centrální dálkové

-lokální

-jiné (i bez topení)

-nezjištěno

Způsobem vytápění budovy se rozumí vytápění budovy centrálním, lokálním či jiným způsobem; uvádí se převažující způsob vytápění v budově.

Příklady zastoupení jednotlivých kategorií:

Centrální domovní:

-centrální domovní kotel na zemní plyn bez dalšího zdroje

-centrální domovní kotel na zemní plyn a krbová kamna na dřevo na přitápění

-centrální domovní kotelna s tepelným čerpadlem a pomocným elektrokotlem

-centrální domovní elektrokotel s využitím solárních kolektorů na přitápění

-centrální domovní kotel na zemní plyn s využitím solárních kolektorů na přitápění

-centrální domovní kotel na dřevěné pelety bez dalšího zdroje

-centrální domovní kotel na uhlí s občasným spoluspalováním dřeva

-centrální domovní kotel na dřevoplyn a krbová kamna na dřevo na přitápění

Centrální dálkové:

-centrální dálkové vytápění bez dalšího zdroje např. na městském sídlišti

Lokální:

-lokální plynová kamna na zemní plyn (WAW) bez dalšího zdroje

-lokální krbová kamna na dřevo a elektrické přímotopy na přitápění

-Jiné (i bez topení)

-ostatní způsoby vytápění, např. krb s rekuperací a dále zahrnuje budovy bez vytápění, např. garáže. 

vybavení výtahem

-s výtahem

-bez výtahu

-nezjištěno

Vybavením budovy výtahem se rozumí takové vybavení budovy, které mohou uživatelé bytů v budově běžně využívat.

V případě, že je budova vybavena pouze nákladním výtahem, který uživatelé bytu nemohou běžně užívat (např. v provozních budovách), považuje se za budovu bez výtahu.